Babiččin andílek

Tentokrát budu stručnější, něco na mě leze. Nedá se nic dělat, léto je pryč a podzim je tu!

V týdnu jsme měli s Pavlíkem malou premiéru. Poprvé jsem byla od malého na tři hodiny pryč. Pohlídala babička. Je to k neuvěření, ale z našeho křiklouna se mávnutím kouzelného proutku na ony tři hodiny stal andílek, který tu celou dobu v kuse prospal. Bohužel nám teď nikdo nevěří, jak moc si s ním vytrpíme.

První prohlídka kyčlí dopadla v pořádku. Akorát se mi zdá, že mu z toho věčného řevu vylézá pupík a bojím se, aby neměl kýlu. Ale to se ještě může srovnat,

O víkendu se chystáme na oslavu narozenin Pavlíkovy dvouleté sestřenice. Těším se na to, že si ho tam všichni budou chtít pochovat a já se konečně po dlouhé době stihnu v klidu najíst. To se mi totiž při jeho nespavém režimu moc nedaří.

Postýlka MiMi je v permanenci 24 hodin denně. Pavlík se do ní pořád krásně vejde, jen bych potřebovala přidat nějaký pedál na houpání. Fakt jsem si na ni strašně zvykla a vůbec si nedokážu představit, že bude mít klasickou dřevěnou. Neexistuje něco jako druhapostylka.cz?