Další týden je pryč a já mám pocit, jako by to bylo jen pár dnů. Hrozné, jak to letí. Tak třeba máme konečně za sebou šestinedělí. Zkušení rodičové nám celou dobu prorokovali, že po šesti týdnech se všechno zlomí a my budeme mít hodné miminko. Jak tak nad tím přemýšlím, měli nejspíš pravdu. Teda pokud to není tím, že jsem už z toho křiku částečně ohluchla nebo že Pavlík snížil volume. Každopádně se už začíná usmívat, pozoruje hračky a vůbec dělá strašné pokroky, aspoň v našich očích.
Víkendová oslava se vydařila. Hlavně díky jedné Pavlíkově sestřenici, která se ochotně ujala role podavačky a strážkyně dudlíka, díky Eliško!
V týdnu jsme vyrazili na pravidelnou prohlídku. Pan doktor Pavlíka změřil a konstatoval, že se zvětšil za 2 týdny o 3 cm. Tak nevím, nevím, jak dlouho se nám ten náš „dlouhán“ do postýlky MiMi ještě vejde.
Teď se docela těším na víkend, kdy nás čeká stavění nábytku do dětského pokojíku a tak nějak potají doufám, že se konečně definitivně dovybalíme!
Žádné komentáře:
Okomentovat